Komunikace a chování koně - Články o koních - Abeceda Koňaře

Komunikace a chování koně

Dorozumívání koní je založeno na řehtání, dotecích a především na pohybech. Řehtání koně v zajetí je normální, ovšem v přírodě to tak časté nebývá, jelikož by řehtání mohl uslyšet predátor. Jelikož koně žijí v přírodě ve stádech, vystačí si právě s pohyby. A nyní Vám objasním, co jaký pohyb znamená.

ŠLEHÁNÍ OCASEM - rozladění či podráždění.
POKLESLÉ UŠI - nepozornost (nedostatek pozornosti).
UŠI SMĚŘUJÍCÍ DOPŘEDU - pozornost je naopak zvýšená.
UŠI PŘILOŽENÉ K HLAVĚ - strach, bolest či zlost, v takovém případě může kůň i kousnout.
ROZEVŘENÉ NOZDRY - překvapen či vzrušen.
KRČENÍ NOSU - nesouhlasí, nebo je kůň rozladěn.
NARÁŽENÍ PLECÍ - varování.
NASTAVOVÁNÍ ZADKU - varování před kopnutím.
PYSKY STAŽENÉ DOZADU (ODKRYTÉ ZUBY, DÁSNĚ) - podřízen.
SEVŘENÉ PYSKY - zlost, strach, nebo napětí.
ZVEDNUTÍ NOHY - velké varování před kopnutím.
ÚDERY PŘEDNÍCH NOHOU - brání se před dalším přiblížením.
HRABÁNÍ KOPYT - náznak nervozity, nebo koní zjišťuje co se skrývá pod vrchní částí půdy.
KOMÍHÁNÍ HLAVOU - varování (pohyb hlavy nahoru a dolu).
POŠŤUCHOVÁNÍ - tím kůň vyjadřuje přátelství.
KÝVÁNÍ NOSEM DO STRAN - předvádění hřebců.
KÝVÁNÍ - rozladěn.
ŠKUBNUTÍ - strach, odpor (pohyb hlavou nahoru a dozadu).

CHOVÁNÍ KONĚ
FLÉMOVÁNÍ
Hřebec kontroluje reprodukční cyklus klisen tím, že očichává jejich vulvy nebo moč. Když klisna přechází do říje, samec je velmi vzrušený a projevujejí pozornost tím, že se před ní „předvádí", olizujejí a dotýká se jí, přičemž flémuje.

PACHOVÁ KOMUNIKACE
Je jisté, že se člověk bezděčně dorozumívá s koňmi svým pachem. Když je agresivní, vylučuje takovou vůni, která koně informuje o zlosti člověka a ten se ho pak bojí nebo se pokusí na člověka zaútočit. Staří koňaři si natírali ruce aromatickou mastičkou (tekutinou), když měli co dělat s mladými hřebci nebo svéhlavými koňmi. Kůň prostě pozná náladu jezdce a podle toho reaguje.
Copyright © Abeceda Koňaře 2009-2012

Komunikace a chování koně

CHOVÁNÍ KONĚ